Klec- Bydlení
Pořizujeme voliéru
Při pořizování klece máte víceméně 3 možnosti:
Pořídit klec v některém z obchodů se zvířaty (většinou se prodávají jako voliéry pro velké papoušky). Tyto klece mají tu výhodu, že vše máte v podstatě bez práce a za poměrně přijatelnou cenu. Nevýhodou ovšem bývají rozměry takových voliér. Většinou bývají menší, než je vhodné pro život veverky. Potom je nutné zvířeti dopřávat časté a dlouhé výlety po místnosti, aby nestrádalo.
nechat si voliéru vyrobit na zakázku - často to bývá finančně náročnější, ale pro skutečně spokojený život burunduka se tato investice vyplatí.
můžete si příbytek pro veverku sami vyrobit - kostra
konstrukce může být vyrobena z dřevěných latěk, mezi které napneme
pletivo (pozinkované, oka nesmí být větší než 1.5cm). Nezapomeňte
zabudovat také dvířka, kterými budete zvířeti měnit potravu! Na stěny
klece můžete použít i nehoblované dřevo (aby veverka mohla dobře
šplhat; pozor! nepoužívejte dřevo napuštěné formaldehydem!) Jako spodní
díl klece, do něhož budeme sypat podestýlku, můžeme použít umělohmotné
misky, které se v obchodech se zvířaty prodávají jako náhradní díly k
ptačím voliérám. Tuto zásuvku však vždy musíme zakrýt záklopkou, aby
veverka ani při čištění klece nemohla uniknout.
Vybavení do klece
Klec by měla být vybavena několika základními potřebami:
boudička na spaní - je potřeba sehnat dřevěný! domeček s odklápěcí stříškou - nejméně o rozměrech 14*17*25cm. Kulatý vchod do boudičky by měl mít průměr alespoň 2.5cm. V některých chovatelských potřebách je seženete pod názvem hnízdní budky pro ptáky. Boudičku v kleci umístěte nejlépe vysoko - nebude tak znečistěna zbytky krmení. Veverkám musíme také poskytnout materiál k vystlání boudičky na spaní. K tomuto účelu se nejlépe hodí seno, buničina, vata, různé kousky hadříků atd.
větve do klece na šplhání - měli bychom shánět čerstvě uříznuté větve i s kůrou. Větve nesmí pocházet ze stromů, které byly stříkány proti škůdcům. Nejlépe se hodí ovocné stromy.
podestýlka - jako podestýlku je možné použít stelivo pro drobné savce - výhodou je, že výborně saje moč a pohlcuje jakékoliv pachy. Můžete ho také míchat s jemnou kukuřičnou drtí. Jinou možností jsou piliny, ty jsou ale hodně prašné. Také můžeme veverce jako obměnu poskytnout rašelinu nebo hlínu bez pesticidů.
pítko - eventuálně mistička (keramická, kameninová); nejlépe se osvědčují klasické napaječky pro hlodavce s kuličkovým mechanismem; některé veverky jsou zvyklé na pítka pro ptáky.
mistička na krmení- pořídíme buď stabilní kameninovou či keramickou nebo závěsnou plastovou či kovovou.
krmení (viz sekce krmení)
vitamínové kapky, krmný vápník (vitakalk) - denně přidáváme do pití či potravy 2 kapičky multivitaminového preparátu pro hlodavce a na jídlo sypeme špetku vápníku.
sépiová kost a minerální sůl k lízání
čerstvá hlína bez pesticidů, hnojiv - k popelení (viz sekce péče)
různá dřevěná či plastová patra, prolézačky, tunely, hamaky, žebříky... - protože burunduci milují šplhání, měli bychom jim zajistit v tomto směru dostatek vyžití. Spoustu doplňků do klecí seženete v obchodech s potřebami pro chovatele, některé si zvládnete vyrobit sami.
- Některé zdroje doporučují pro veverky kolotoč na probíhání. Myslíme si ale, že není vhodné ho pořizovat - burunduk mnohem víc ocení velkou klec, kde bude mít možnost přirozeného pohybu. Na rozdíl od kolečka, kde bude běhat stále stejně - užívání kolečka může vést až k jisté závislosti na běhání a to není pro zvíře dobré.
Venkovní versus vnitřní voliéra
vnitřní voliéra
Pokud chováme zvíře v bytě, můžeme počítat s tím, že zvíře se stane příchylnějším. Samozřejmě rozměry klece bývají v bytě většinou menší (min. 100*50*100cm), zato má ale zvíře možnost výběhu. Musíme ale také počítat s tím, že zvíře nám během svých výletů a také při divočení v kleci bude dělat trochu nepořádek.
venkovní voliéra
Pokud zajistíme vhodné podmínky, je možné chovat zemní veverky celoročně v zahradě či na balkoně. Aby veverky během zimního spánku nezmrzly, musíme zajistit část voliéry tak, aby byla zcela chráněná před deštěm a sněhem a alespoň jeden kout zastřešíme tak, aby nepronikal prudký vítr. Veverky si v přirozeném prostředí budují v zemi úkryty k přezimování - kopají si podzemní tunely. Proto přes zimu pravděpodobně nevyužijí boudičku na spaní, kterou jim nabídnete. Aby se nedostaly pryč z klece podhrabáním, musíme (v případě, že pletivo je zapuštěno přímo do země) už při stavbě voliéry myslet na poctivé základy z cementu asi 80-100 cm pod zemí (zvířata se zahrabávají až tam, kde země nezamrzá). Voliéra by měla burundukům chovaným venku poskytovat mnohem větší prostor k pohybu (jako minimální rozměry se doporučují voliéry o velikosti 80*80*200 cm).
Použitá literatura:
Otto von Frisch: Zemní veverky; nakl. Jan Vašut; r.1999